Au pair Lucie ve Španělsku!! na Blog.cz

Konečně jsem to zkuchtila dohromady! Mé zážitky z přelomu března a dubna si můžete již konečně přečíst! Teď a tady!:)

Své povídání o pár dnech strávených na jihu Španělska bych zahájila výkřiky: Viva la Andalucía! Andalusie, má láska!

Rodina mi slíbila na období Velikonoc pár dní volna s tím, že klidně můžu jet na návštěvu do Čech. Ale to se mi nechtělo, zas jezdit tam a zpátky, když za pár měsíců se tam vrátím už natrvalo (se vší pravděpodobností). Nakonec jsem zvolila úplně nejlepší možnost, jakou jsem mohla. Rozhodla jsem se navštívit známé, kteří bydlí v Las Alpujarras - v jižní části pohoří Sierra Nevada.

Trochu jsem přemýšlela, jak svůj výlet hodit na papír. Popisovat vše den po dni? To se mi moc nechce, je to většinou nuda! Nakonec jsem se rozhodla pro stručnost a rozdělení do několika kategorií:

1. Cesta

Původně jsem chtěla jet vlakem, ale ten byl vyprodán dřív, než jsem se nějak rozkoukala a uvědomila si, že před Velikonocemi se všichni zblázní, navíc když den před mým plánovaným odjezdem byla stávka a skoro nic nejezdilo. Ale s lístky do autobusu problém nebyl. Cesta z Barcelony do Almérie trvala asi 10,5 hodiny a na to, že jsem spala max. 1-2 hodiny, mi utekla celkem rychle. Na nádraží mě vyzvedla Martina s Chavim a s dětmi (jo, dětí jsem se nezbavila ani na dovolené, ale tyto byly tak zlaté, že jsem si je chtěla vzít sebou - jako fakt!).

Zpátky opět autobus a více spánku.

2. Bydlení

Bydlení bylo hooodně luxusní. Martina s Chavim bydlí v malé horské vesničce s názvem Mairena. Měla jsem svůj vlastní pokoj s balkonkem, ze kterého byl nádherný výhled nejen na hory, ale za příznivého počasí i na moře.

3. Lidé

Kromě skvělé Martiny a skvělého Chaviho, kteří mě k sobě pozvali a hostili mě, aniž by mě nějak extra znali, jsem poznala i další zajímavé lidi. Téměř ve stejný termín za nimi na pár dní přijela také Eileen ze Skotska a první dva dny mého pobytu u nich byli na návštěvě další 2 kamarádi. Eileen mluví celkem dobře španělsky, tak jsem toho využila, protože anglicky bych se asi nedomluvila. Mám pocit, že jsem všechno zapomněla a když na mě někdo mluví anglicky, nejsem schopná mu odpovědět nebo začnu první slovo anglicky, ale dále pokračuju ve španělštině:D Z místních obyvatel jsem nejvíce poznala Martiny kamarádku Fernandu a jejího partnera Miguela.

4. Navštívená místa

Do tohoto přístavního města jsem dorazila v sobotu ráno a spolu s Chavim, Martinou a jejich dětmi jsme se šli podívat na místní pevnost Alcazaba. Ta byla založena v 10. století Cordobským chalífem Abd ar-Rahmanem III.

Kolem města je spousta pařníků, ve kterých se pěstuje zelenina. A když říkám spousta, myslím fakt spousta, protože zabírají plochu 300 km². Není divu, že se tomu říká Mar de plástico. Chavi říká, že z Vesmíru jdou vidět jen dvě věci: Čínská zeď a Mar de plástico :D

Adra je menší městečko ležící přímo u moře. Zde jsme se s Martinou prošly kolem moře a potom jsme hledaly zbytky dřívějšího opevnění. A našly! Jelikož byla Květná neděle, městem šlo procesí (Viz. příspěvek o Velikonocích Hody hody doprovody). Poté jsme si sedly na pivko a daly si pár rybek. Ty jsme ale dostaly jako "tapas" k pivu zadarmo. U nás v Katalánsku dostanete max. oříšky či olivy, ale ani to povětšinou ne.

Do Granady jsme s Martinou a Eileen dorazily kolem osmé nebo deváté ranní a v poklidu jsme si mohly prohlédnout kouzelné uličky starobylé maurské čtvrti Albayzín. Bílé domky, bílá keramika s modro-zelenými ornamenty, keramické prvky, arabské nápisy, arkády… prostě krása!

Než jsme se šly pokochat další památkou, která pamatuje dobu, kdy ve Španělsku vládli Maurové, prohlédli jsme si místní katedrálu, která již představuje křesťanský svatostánek. Ale opět to byl pro mě architektonický zážitek:)

Poté následoval klenot maurské architektury - Alhambra! Tento komplex středověkých paláců a pevností maurských panovníků vznikal především ve 13. - 14. století. Když v roce 1492 získali vládu nad městem křesťané, začali toto monumentální dílo upravovat po svém. Některé části byly poškozeny či zničeny. Přesto se mnohé dochovalo a jde o úžasnou ukázku maurského umění. Chybělo ale málo a viděli bychom nyní kulový. Celý objekt chtěl totiž vyhodit do vzduchu Napoleon, ale plán mu překazil jakýsi voják, který výbušniny znehodnotil. Qué suerte!

Pohoří Las Alpujarras leží na jihu od Sierra Nevady. Naleznete tu malebné vesničky s bílými baráčky, pěší stezky, nádhernou přírodu a vstřícné lidi. Já jsem několik dní přebývala v krásné vesničce Mairena - pár baráčků, kostel, bar, obchod a škola. Dále jsme se byli podívat v blízkých vesnicích: Júbar, Válor a Yegen. V Yegenu žil anglický spisovatel Gerald Brenan. My jsme se prošli stezkou Geralda Brenana v okolí vesnice.

Jeden den jsem si také prošla Camino de Castaño - Kaštanovou cestu. Tato stezka vede kolem zavlažovacího kanálu a podél ní rostou kaštany. Na konci stojí ten největší, starý několik set let. Tento úsek mi hrozně připomněl český podzim - bylo zrovna po dešti, trochu vysvitlo sluníčko a já jsem se brodila v suchém kaštanovém listí.

Pokud byste se chtěli dozvědět o životě ve vesnicích Las Alpujarras více, mohu doporučit např. knihu Driving Over Lemons: An Optimist in Andalucia (1999, nevím jestli to vyšlo i u nás) od Chrise Stewarta, bývalého bubeníka Genesis. Ten si v Alpujarras koupil farmu, usadil se tu a o svých zážitcích napsal knihu, která se stala bestsellerem a také zvýšila zájem o toto atraktivní místo. Já teda píšu, že mohu doporučit, ale sama jsem ji ještě nečetla, ale měla by být dobráJ

Další literárním tipem je autobiografická kniha Na jih od Granady South from Granada: Seven Years in an Andalusian Village z roku 1957od zmíněného Geralda Brenana, ve které se dozvíte jeho osobní zážitky, místní zvyky, informace o Španělsku apod. Na základě knihy byl natočen v roce 2003 film Al sur de Granada.

Další fotografie jsou na mém fejsbubáku: http://www.facebook.com/media/set/?set=a.2943756599914.2118127.1441227783&type=3

Zásadní informace nakonec ode mě je, že návštěvu Andalusie rozhodně doporučuju! Já osobně jsem tu nebyla naposledy! Příště bych chtěla ještě vidět další krásná větší města zasažená maurskou kulturou jako Cordóba, Málaga či Sevilla, vykoupat se v arabských lázních a v neposlední řadě vidět víc z Las Alpujarras a Sierra Nevady.

Nadpis dnešního blogu sice nese úvodní slova z notoricky známé české velikonoční koledy, ale tu ve Španělsku (kupodivu:) neuslyšíte, ani žádnou jinou. Velikonoce zde mají zcela jinou podobu.

Od Květné neděle do další neděle (tzv. Neděle Zmrtvýchvstání) se slaví tzv. Semana Santa. Celý týden se konají procesí. Tato zvyklost se nyní drží převážně na jihu země, ale i v Katalánsku je několik procesí k vidění, ale zcela typické tu pro tuto oblast není. Na jihu Španělska jsou procesí velkou událostí. Každý den se o Svatém týdnu koná několik procesí od různých tzv. bratrstev. Čím větší město a více kostelů, tím více průvodů. Na Květnou neděli jsem zrovna byla v andluzské Adře a jedno takové procesí jsem měla možnost vidět. V předu šly děti, potom dospělí s olivovými a palmovými větvemi a nakonec několik mladých lidí, kteří nesli nosítka se sochou Ježíše. Jejich pouť městem byla zakončena v místním kostele. Pro zajímavost přikládám článek s fotografiemi, které zachycují oslavy Svatého Týdne v Málaze. Určitě na to mrkněte, protože jsou tam zachyceni nazarenos - muži ve vysokých špičatých kápích, tak trochu připomínající členy Ku-Klux-Klanu. Tato procesí jsou nacvičována několik měsíců dopředu, všechno musí být naplánováno do posledního puntíku. Nosítka jsou těžká a někdy to není jednoduché vytočit se v úzkých uličkách či zacouvat do kostela. Pod dohledem to ale má jeden či několik koordinátorů, kteří dávají nosičům pokyny. Velikonoce jsou velkou událostí, kterou si nenechá nikdo ujít. Celé město se hodí do gala a jde se mrknout na spektakulární představení. V Adře šlo o menší průvod bez velkolepých masek, ale i tak tam bylo celé městečko oblečené do božíhodového (jak říkával můj taťka:). Ženská část na vysokých podpatcích, děti v co nejvíce roztomilých šatičkách, svetříčkách apod. A potom všichni alou do hospůdek a restaurací! My jsme také šly s kamarádkou Martinou na pivko:)

V Katalánsku Velikonoce probíhají více v poklidu a v rodinném kruhu. Na Velikonoční pondělí se sejde celá rodina či přátelé a griluje se nebo se jezdí do hor, kde se opět grilujeJ My jsme kupodivu také grilovali! Nekoleduje se zde, ani se nebarví vajíčka a ani děti nejsou sladkým obdarováváni. Ale v obchodech jsem nějaká čokoládová vajíčka, slepičky, zajíčky a podobnou havěť viděla, stejně tak ve výlohách cukráren či pekařství.

Velikonoce nepatří mezi mé oblíbené svátky, ale tady jsem na ně dost vzpomínala: na nedělní odpoledne, kdy jsme s mamkou barvily vajíčka a já jsem hledala na zahradě lístečky na ozdobení, na velikonoční pondělí, kdy jsem se sešla celá rodina a celý den jsme si vegetili s dobrotama, co mamka navařila a napekla :D Ale tady si na nedostatek pochutin nemůžu ztěžovat. Babička Juanita pekla a vařila hned několik tradičních velikonočních pokrmů.

Ze sladkého jsem si pochutnala na rosquillas - smažené pečivo obalené ve spoustu krupicového cukru a na torrijas. V tomto případě jde o bílý chléb namočený v mléce, obalený ve vajíčku a osmažený na pánvi. Nejsou to úplně moje chutě, ale na druhou stranu jsem toho zblajzla celkem dost! Na Velký pátek se tu vaří potaje - jídlo ze zeleniny, bílých fazolí, cizrny a tresky a podává se s vařeným vejcem. Podobná jídla, kdy se do jednoho hrnce dají luštěniny, zelenina, maso, ryby apod., se ve Španělsku vaří hodně, a říká se tomu "cocido" nebo "puchero".

Velikonočnímu pondělí El lunes de Pascua se v Katalánsku také říká "el día de la mona" - doslova se to přeloží "den opice" - a to dokonce té povečírkové:D Ale La mona de Pascua je název pro velikonoční dort, který symbolizuje konec půstu. Doprostřed dortu se dává čokoládové vajíčko. V jednom článku jsem se dočetla, že se La mona může jíst celé Velikonoce a vajíčko se obvykle rozbíjí o čelo druhé osoby. Potom tam něco psali o jitrnici (???) Dalším zvykem je, že se rodina na Velikonoce zpakuje, odjede do přírody, pouští draka a cpe se Monou. Tady v Katalánsku se nejčastěji jezdí do hor, jak už jsem zmiňovala. Jinak jsem koukala na obrázky a pokaždé Mona vypadá jinak. Naše měla podobu normálního čokoládového dortu. Ale je fakt, že píšou, že někdy může být s čokoládou, někdy jen poprášená cukrem apod. Tady vypadá, jak želva: http://www.pequerecetas.com/receta/mona-de-pascua/ a tahle má nejblíže k té naší: http://glutoniana.wordpress.com/2011/04/22/mona-de-pascua-con-pa-de-pessic/ V této jsou zapíchnuta také barevná pírka, což je prý také hodně typické.

Když jsem Zulemě a Chanovi líčila naše velikonoční zvyky, tak celkem koukali. Hlavně je pobavilo to, že muži nařežou ženě pomlázkou a ještě za to dostanou vajíčko :)

To by k velikonočním tradicím stačilo a příště budeme cestovat. A tentokrát nebudete čekat dlouho. Povídání o výletu do Andalusie bych chtěla dát dohromady co nejdříve, během několika dnů, tak doufám, že mi to časově vyjde.

Užívejte jara (snad už bez sněhu) a hasta luego!

Ten čas letí!! Ve středu jsem oslavila 6měsíční výročí pobytu ve Špáňu! Takže musím honem opět něco napsat, už se mi to začíná krátit! Ale domů se chystám pravděpodobně druhý červencový víkend, takže času je ještě dost! Co je tady nového? Za prvé je tu kráásně! Na koupání to ještě není, ale procházky kolem moře za slunečného dne jsou hodně příjemné!:) V týdnu tu asi 3 dny pršelo, ale jelikož to byl pomalu první letošní déšť, dalo se to přežít, oni tady na něj navíc čekali jak na smilování.

Dobrá zpráva je, že už konečně chodím do jazykové školy. Bohužel jsem se vešla už jen do začátečníků, takže se malinko nudím, ale je to další možnost konverzace ve španělštině a také se dozvím spoustu zajímavých věcí o životě, kultuře a získám další zajímavé podněty, a to nejen ze španělského prostředí, ale také z muslimského… protože kromě mě a dvou Rumunů, tam se mnou chodí samí Muslimové, povětšinou z Maroka. Navíc jsem tam často jediná dívčí duše mezi spolužáky, rumunská kolegyně nedochází moc často, ale zachraňuje mě naše mladá profesorka Sandra.

Dvakrát jsem tu byla na výletě s místními turisty. Sice to byla partička důchodců, ale povětšinou hodně milí a přátelští lidé. Rozhodně mi sedli více než např. rádoby cool a in kamarádi od Chanova bráchy Juana (Chano je můj španělský tatík, kdyby ještě někdo nevěděl..). Byli tady jednou na grilovačce, věkově jim bylo asi tak kolem 30 a více…ale skoro vůbec se se mnou nebavili, pili povětšinou colu (mně nakonec můj spasitel Chano přines pivo!). To důchodky si dávali vínko už k snídani! Velmi sympatické! U jedné rodiny, se kterou jsem se seznámila na prvním výletě, jsem byla dokonce už i na obědě. S jejich synem jsem se na jejich popud také zúčastnila orientačního pochodu a trochu bych to nazvala plánem: "Našemu synovi už je přes 30 a je stále svobodný. Což mu takhle dohodit tuto velmi sympatickou Češku?:DD" Ale bát se nemusíte, svatba se konat nebude a můj návrat do Čech tak ohrožen není :)

Pro jedlíky servíruji další příspěvek do rubriky Co se dobrého jí ve Španělsku. Teď si nejsem jistá, jestli jsem tu zmiňovala Xató (čti čató). Xató je omáčka typická pro tuto oblast - kromě Vilanovy y la Geltru, kde bydlím já, se s ní ještě setkáte už jen v několika málo okolních městečkách. Na výrobu potřebujete: mandle, oříšky, česnek, olivový olej, vinný ocet, kousíček chleba, ñora (to je taková speciální paprika). Tato omáčka se nejčastěji podává se salátem připraveným z čekanky, ančoviček, tuňáku a tresky. Tuto specialitu už jsem samozřejmě ochutnala a celkem mi to chutnalo :)

Takhle nějak může celý salát vypadat: http://www.panoramio.com/photo/6135549

Další katalánská mňamka se jmenuje Escalivada. Název je odvozen od slovesa "escalivar" - péci nad ohněm. Je to velmi jednoduché, vezme se paprika a lilek, zalije se to olivový olejem a dáte to do trouby nebo po staru nad ohněm. Ale mám takový pocit, že španělská babička to zabalí do alobalu a upeče to přímo v ohni. Potom se zelenina rozkrájí na dlouhé úzké kousky. Může se to podávat na chlebu, nebo k masu, k bramborům..jak je libo. K lilku a paprice také můžete přidat cibuli a rajčata.

Dnes tu mám tip i pro sportovce, konkrétně pro vyznavače cyklistiky. Zmíněný "taťkův" bratr Juan má v Barceloně obchod s kolama. A nejsou to jen tak obyčejná kola. Nemají totiž brzdy, brzdí se protipohybem nohou - šlápnete dozadu, když chcete brzdit. Můžete mrknout i na video z terénu. Strejda Juanito je blonďák v bílém tričku (posléze bez trička a nakonec v tričku černém :D) http://www.youtube.com/watch?v=c3QAXWdu2Rw

Že bych si řekla za propagaci v České republice o nějaké prémie?

Blíží se Velikonoce a tím pádem se můžete těšit na další počteníčko. Zde se slaví celý týden od Květné neděle po Velikonoční pondělí. Semana Santa (Svatý týden) tu patří mezi největší a nejvýznamnější svátky, tak jsem zvědavá, jak to tady přesně vypadá. Navíc budu mít trochu srovnání z jihu Španělska, protože první polovinu velikonočního týdne strávím u známých v Andalusii.

Užívejte jarních měsíců, velikonočního popíjení a pojídání, nepřejezte se vajíčkama a mějte se krásně!!

Máme za sebou karnevalové reje. Od 16. do 23. 2. se tu konal karneval, každý den probíhaly na různých místech různé akce. Často šlo o různé promenády v maskách, následná párty, většinou v disko rytmech. :)Ale taktéž jsem měla možnost vidět i více tradičnější oslavy.

Ve čtvrtek 15. jsem ve městě potkala děcka v pláštěnkách od šlehačky (nebo co to bylo?), vajíček, mouky apod. Později jsem si přečetla, že tento den probíhá La Merengada a všichni na sebe hází (hlavně teda děcka) vajíčka, mouku, nějaký ten našlehaný sníh apod.

V sobotu 18. 2. jsme byli s rodinkou ve městě. Nejmenšího Nila jsme navlékli do masky krokodýla (teď mě to poprvé napadlo, že je to celkem vtipný - Nil a krokodýl…) a Enzo byl za klauna neboli za payasa. Maminka Zulema nemohla zůstat pozadu a koupila si klaunský obleček, který zahrnoval puntíkaté šaty, růžový kabáteček a barevnou čepici. Já jsem se trochu přistrojila jako hippie, aby se neřeklo.Jen táta Chano trhal partu. Hlavní stanoviště masek bylo na jednom náměstí a tam probíhal živý koncert - zpívalo se, tancovalo apod. Bylo tam spousta lidí, téměř všichni v maskách. Často byla děcka sladěná s převlekem rodičů.Nejčastěji se tu vyskytovaly masky indiánů, Šmoulů, pirátů, Sněhurek, klaunů, hippies, krav (!), ale našli se i originálnější kousky jako avataří rodinka, shrečí rodinka nebo March Simpsononová s malou March S. :) Neděle byla jiná. Od rána chodily ulicemi skupiny, které tancovaly, házely bonbóny a většinou měly sebou vlajkonoše a živou kapelu. Každá skupina byla sladěná do jiné barvy, ale nesměly chybět typické katalánské vyšívané šátky a čapky. Hlavní program byl potom na centrálním náměstí, kde se vždy pár skupin sešlo a probíhala bonbonová bitva. Jelikož bonbony se rozhazovaly po celém městě, nebylo ulice, koutu, kde byste na barevné sladkosti nenarazily. Město jimi bylo doslova zasypané. Jako památku na ně mám ještě stále zalepené podrážky :)

V úterý jsme byly s mou českou kamarádkou Luckou a s její dcerou Nikolou v Sitges na dětském karnevalu. Ulicemi procházel průvod dětí v maskách. Bylo tu spoustu skupinek oděných do sjednoceného tematického převleku, které navíc doprovázel vůz, na kterém byly další děti a hlavně repráky s disco hudbou!! Skoro každé dítko drželo sáček s papírečky, které radostně házelo mezi přihlížející diváky.

.

Musím říct, že zde je spousta svátků, oslav a lidé si jich opravdu užívají. Určitě je znát vliv moderní doby, všude vyhrává disko hudba apod. Ale na druhou stranu se zachovalo spoustu tradičních zvyků.

Kdo by měl zájem podívat se na nějaké fotky z karnevalu, tady jsou k dispozici: http://www.flickr.com/photos/vilanovailageltru/sets/72157629382368539/

Když už jsem zmiňovala tu disco hudbu, zvlášť teď o karnevalu nesměl chybět aktuálně největší hit Ai se Eu Te Pego od Michela Teló. Hrají to tady všude, moje španělská máma si to neustále zpívá. Patří to mezi ty písničky, které čím dál více hrajou, tak je více nenávidíte, ale na druhou stranu se vám dostanou pod kůži, že si je celý den zpíváte taky :D Navíc k tomu patří ještě speciální tanec! Tak si to taky užijte: http://www.youtube.com/watch?v=RCIPn589Y08&feature=related

Jak název napovídá, dnes bych se chtěla věnovat tomu, co dávají v telce, na co čučí rodina, na co já, co je tady obzvlášť oblíbené apod.

Byla bych to špatná au-pair, kdybych nezačala dětskými pořady!! O tom bych mohla psát romány:D Enzo (2 roky a 10 měsíců) kouká na animovaný seriál Little Einsteins, ve kterém postavičky kromě toho, že zažívají různá dobrodružství, také ukazují dětem umělecká díla (např. od Van Gogha, Klimta atd.) a pouští ukázky skladeb od Mozarta, Bacha apod. A nejvtipnější je, že Enzo si pak ty melodie občas pobrukuje:D Potom ujíždí na Peppa pig! Jednu dobu byl na tom tak závislý, že brečel ze spaní a křičel Peppa pig!! A tátovi na dobrou noc říkal: Dobrou noc Papa pig! V Katalánsku je velmi oblíbená postavička MIC - jedná se o takovou plyšovou loutku, je to něco jako Jů a Hele nebo žížala Julie, ale mě osobně se mi moc nelíbí, působí na mě depresivně..ale u dětí má úspěch:) Ale je to pořád lepší než Bob Esponja - tady mi to tolik ani nepřijde, ale hlavně na Mallorce jste na každém rohu viděli všechno s tou žlutou potvorou a v televizi to jelo taky pořád. No ještě musím Enzovi konečně ukázat Krtečka!! Zatím si oblíbil omalovánky s Rumcajsem, co dostal od Tří králůJ Aktuálně se mu hodně líbí Tom a Jerry a také pořád vyžaduje Master Hamster…minule dostal u televize záchvat, že chce "amste amste", nejdřív jsme nevěděli, co to jako má být, ale já jsem pochvíli pochopila! No na to, že mu nejsou ani 3 roky, tak kouká na telku hodně..ono je to totiž pro rodiče nejjednodušší možnost, jak ho zabavit. Já když ho občas hlídám, tak se snažím mu ji moc nepouštět, ale když mám obě děti a Enzo je trochu na zabití, tak si tou televizí taky hold pomůžu:)

V televizi tu dávají podobné blbiny jako u nás - kvízy, soutěže, pořady typu Super chůva, Farmář hledá ženu (tady to není ono, protože všichni farmáři vypadají strašně uhlazeně, umytě a že nikdy neviděli traktor) a další seznamovací pořady. Moje rodina občas kouká na stanici, kde jsou různé sestřihy z celého světa, z různých televizí, z Youtube apod. Už asi 5x jsem tam viděla ukázku Jožina z bažin od Mládka a jednou tam bylo dokonce i něco s Upírem Krejčím:D

Dále se tady samozřejmě všechno točí kolem Barcelony. Na fotbal rodina moc nekouká, jen třeba na El Clásico (kdo neví, co to je, ať do Španělska radši ani nejezdí!) Zato několikrát do týdne mají puštěný pořad, kde parta komiků napodobuje povětšinou hráče Barcelony nebo Realu Madrid. Nejvíce se vyžívají na Ronaldovi, Ramosovi a Messim a samozřejmě na trenérech Guardilovi a Mourinhovi - na tom hlavně!:) Zato rodiče Chana jsou velcí fandové a koukají skoro na všechny zápasy, hlavně teda babička! Mj. je i televize Barca, kde dávají fotbaly, rozhovory, reportáže - prostě všechno o Barce, ale nejen o áčku, ale jsou tam třeba i zápasy dorostu apod.

A na co tady koukám já? Dopoledne při hlídání mimča mám občas puštěný program, kde jede asi 3hodinový pořad o filmech: premiéry filmů, různý ukázky ze starších filmů, rozhovory s herci apod. Je to celkem dobře udělaný a občas tam jsou i titulky - přece jen psané španělštině více rozumím. Mluvené televizní teda skoro vůbec. Jako asi se to zlepšilo, ale žádná sláva. Ze soutěží mám ráda Ahora caigo! (Teď spadnu). Jsou tam různé otázky ze všech možných oborů a hlavně je to tam taktéž napsané! Takže další procvičování jazyka! A proč se to tak jmenuje? Když soutěžící neví otázku, tak se pod ním otevře podlaha a on spadne:D Dál občas koukám na sport a někdy na nějaký film. Ale to spíš u sebe na počítači, když si stáhnu nebo půjčím v knihovně anglicky mluvící film se španělskými titulky. Občas kouknu i v televizi, ale spíš třeba na to, co už jsem viděla a nic zásadního mi tak neunikne:) Ale v listopadu jsem byla dokonce s "rodičema" v kině. Jejich oblíbeným seriálem jsou Vampýrské deníky (nebo něco podobného - hlavní info je, že je to o upírech), takže do kina jsme nešli na nic jiného než na Stmívání!:D Asi na 4. či kolikátém díle. Já překvapivě nepatřím mezi fanynky tohoto jistě "skvostného" díla, ani jsem nestála v první řadě (ani v poslední), když jeden z těch herců byl na podzim v Barceloně. Ale tak co, děj jsem celkem pochopila a lepší než sedět v neděli večer domaJ Jo a rodičům se to nelíbilo. Ještě musím zdůraznit, že to bylo dabované, tady prý je v kinech skoro vše dabované.

Také musím ještě více nastudovat španělskou kinematografii. Zatím jsem uvízla pouze u mého oblíbeného Almodovara, skvělého Saury a taktéž dobrého Amenábara.

Zvládnete ještě hudbu? Málem jsem zapomněla, že v televizi ještě koukám na hudební program! Sice tam často hrají takové ty Shakiry, Lady Gagy, Davidy Guetty a podobné disko trisko hity, ale párkrát do hodiny se tam objeví nějaký starší pecka nediskotékového typu (např. U2, Alanis Morissette..). V rádiu jsem si našla super stanici, která hraje jak nový tak i starý písničky - takový pop, rock, převážně anglicky, někdy i španělské či katalánské písně. Mně osobně španělská hudba moc nezaujala. Nevím, zatím jsem si k tomu nenašla cestu. Když nepočítám Manu Chaa, tak jsem si zatím neoblíbila žádného dalšího španělského interpreta. Celkem ujde Zulemy oblíbená kapela Macaco. Ale třeba, co se mi vůbec nelíbí, jsou katalánské utahané cajdáky - typická katalánská hudba. Jinak všude a neustále hrají Coldplay a Maroon 5. A Lennyho Kravitze, Jindro!

Tak to bychom měli! Zítra začíná týden karnevalů! Budu se snažit o tom také něco napsat! Zatím přežívejte mrazy a kopy sněhu! Adios!

Dnes se ještě vrátím k oslavám Tří králů a také Vám trochu navnadím chuťové buňky!!

Jak už jsem psala v prosincovém příspěvku, dárky tu nosí Tři králové (Los Reyes Magos) v noci z 5. na 6. ledna (ale už se sem cpe i Santa Claus alias Papa Noel a nesmím zapomenout na katalánské kakající polínko Caga Tió). Musím uznat, že to tu mají opravdu vymakané! Večer pátého ledna Kašpar, Melichar a Baltazar (Gaspar, Melchor, Baltasar) přijeli do města ve velkém průvodu, který zahrnoval hudebníky, klauny, skřítky, další různý stvoření a alegorické vozy, ze kterých jejich pomocníci házeli dětem bonbóny. Každý král měl svůj vůz tažený koňmi. Dokonce tam byly i vozy s dílnami, ve kterých skřítkové vyráběli dárky pro děti. Asi se kluci nechali inspirovat Santou a také zaměstnali pár skřítků pro výrobu dárků. Ale nevím, kde to teda mají?? Na předměstí Betléma?

Nicméně Kašpar a spol. přišli i k nám. Osobně jsem je neviděla, ale důkazem toho, že tu opravdu byli, je to, že po sobě nechali prázdné tři skleničky a zbytky sušenek a samozřejmě dárky!! (A vlastně i svědectví malého Enza, který je viděl z okna!) Ty patřily hlavně prťatům, ale i já jsem něco dostala! A to konkrétně ponožky a kalhotky. Ale příště jim musím poslat svou konfekční velikost!:D

Po slavnostním obědě jsem jako dezert ochutnala Roscón de Reyes. Je ve tvaru věnce, těsto je podobné vánočkovému - ale bez rozinek, mandlí apod. a na vrchu je kandované ovoce nebo něco podobně jedovatě barevného a chutnajícího. Kdo ve svém kousku objeví figurku krále, může si nasadit tříkrálovou korunu, kdo naopak semínko, musí dezert zaplatit! Děda našel semínko, ale nenápadně ho nastrčil do dalšího kousku, který nabízel ostatním:D Někde se jí roscón šestého odpoledne, ale např. v Madridu již pátého večer. Zde máte foto + recept: http://www.roscondereyes.net/receta-de-roscon-de-reyes/

Pravidelně se snažím psát o mňaminách, které tady ochutnávám a které jsou typické pro Španělsko, resp. pro Katalánsko. Když nahlédnete do španělské kuchyně, tak tam možná uvidíte kýtu od prasete. Tady tomu se říká Jamón (šunka) a jedná se o sušenou vepřovou kýtu. Ta nejkvalitnější má název Jamón iberico a pochází od černých prasat, které běhají po pastvinách severozápadního Španělska a cpou se žaludy z místních dubů. Je obvyklé mít jednu nožku doma a odkrajovat si, kdy se vám zachce! My jí sice nemáme, ale děda s babičkou v přízemí joo. Jinak moc doporučuju, je to fakt mňamka! Více zde: http://life.ihned.cz/jidlo/c1-54355770-jamon-iberico-intenzivni-chut-a-aroma-zaludu-v-tenkych-platcich-masa-z-cernych-prasat

Jinak také nastal čas slev, sales, rebajas, rebaixes (to je katalánsky)!!! A ten, kdo tu jde po městě a nemá aspoň jednu igelitku či papírovku Mango, Zara, Tezenis, Springfield, Pull and Bear, Bershka atd. je totální lůzr!! A to já nejsem!! :DD

Příště se můžete těšit na filmový a televizní speciál!!

Dneska to bude trochu netypické, protože budu vyprávět o tom, jak jsem se 14 dní flákala po kavárnách, po hospodách, cpala jsem se cukrovím, hrála společenské hry a samozřejmě decentně ochutnávala české alkoholické nápoje, protože jsem zapomněla, jak chutnají:D Ano, dnes to bude o nejlepší dovolené, na které jsem prozatím byla! Doma v ČR!

Snila jsem o bílých Vánocích, o pomalém sněžení, které budu sledovat z tepla domova se svařákem v ruce. Přímo na svátky jsem se mohla akorát tak koukat na rozbahněnou zahradu a čekat až přestane pršet, abych se mohla vydat na každoroční odpolední procházku. Ale sníh mě alespoň přivítal již první den a to hned v Curychu při přestupu. Byla jsem tak nadšená, že mi ani nevadilo, že letadlo mělo přes hodinu zpoždění a tím pádem mi možná uletěl spoj do Prahy. Ale přiletěla jsem nakonec domu včas, resp. s hodinovým zpožděním, což mi ale můj nabitý program nezkomplikovalo.

Svátky jsem strávila typicky s rodinou a se stromečkem, kaprem, salátem, pohádkama, dárkama, cukrovím (Španělům jsem taky trochu přivezla a moc jim chutnalo)...zlatá česká klasika! Jinak jsem toho za dva týdny stihla opravdu hodně a zážitky byly velmi pestré. Jen namátkou: návštěva kina, večírek s historiky i nehistoriky, náhodný večírek s architekty, vánoční dětská besídka, půlnoční mše, setkání přátel Žibřidic, návštěva tajemného vietnamského baru, Silvestr na boudě na Ještědě a mnohá další setkání se skvělými lidmi. No zkrátka jsem se dostala do svého typického životního stylu! :)

Určitě musím zmínit večírky s horolezci. Jednou jsem se s někým bavila a někdo povídá: Odkud vy dva se znáte? Já: Přes horolezce. - A ty Luci lezeš, jo? - Ne, já s nima jenom kalím… Letos jsem nemohla opět chybět na Silvouše (jak říkal jeden pán v nápojce) na horolezecké chatě na Ještědu. Ale asi nikoho nepřekvapí, že ani nelyžuju :) Nevadí, každý vyniká v něčem jiném… Mé španělské rodině jsem ráno na Nový rok vyfotila stůl plný lahví a někdo říká: To co mi vypijeme za jeden večer, to ta tvoje rodina tak za rok, za dva né? A já: Spíš za celej život:D Ještě jsem totiž neviděla žádnýho člena rodiny, že by vypil něco alkoholickýho. Až k nám přijedou na návštěvu, asi se budou divit!

Mimo jiné jsem hrála spoustu her - Bang!, kozla, UNO, Česko junior, Evropu, macháčka, fotbálek (který mi asi nikdy nepůjde, což mi bylo i jasně naznačeno)… Tady má moje soutěživá a výhry chtivá osobnost útrum..Teda rodina říkala, že chce koupit Activity nebo něco takového, ale to já si mým tempem v učení španělštiny budu moct zahrát asi tak za 30 let!

Kromě "mých" lidí mi ve Španělsku strašně chybí čeština! Hlavně český humor, české hlášky, hra se slovy apod. Tady když řekne Xano nějaký vtip a já tomu náhodou rozumím, tak se tak dobře nezasměju, jako kdyby to řekl česky! Pořádně se od plic zasmát to mi fakt chybělo.

Tyto Vánoce bych označila za velmi povedené, určitě pro mě hodně znamenaly. Člověk je má trávit se svým blízkými, a když je navíc vidí po delší době, o to více si toho váží.

Nejvíce jsem doma poslouchala otázky typu: Jaktože nejsi opálená?? A jaké je tam počasí?? Aktuálně musím nahlásit, že dnes nic moc, ale když jsem v úterý přijela, tak tu bylo 18 stupňů a včera jsem se při procházce svlékla do trička! Takže se ptáte, proč nejsem opálená?? Nevím, zkuste někam vyjet jako au-pair a možná pochopíte! Ale v létě se snad dočkáme!

Mami, nečti, prosím, následující řádky, protože se jinak budeš za mě moc stydět! Než jsem odjela domů, tak jsem si tak narychlo uklidila svůj španělský pokoj. Po návratu jsem ho však téměř nepoznala - "máma" mi ho totiž kompletně uklidila! Umyla mi okno, vytřela podlahu a uklidila i na poličkách apod.! Holt kovářova kobyla… Ale určitě se polepším.:))

Všem Vám přeju do nového roku spoustu skvělých zážitků!! A kdybyste se moc nudili, nekupujte si medvídka mývala, ale vyražte do světa jako já :)

Vanoce ve Spanelsku

V Cechach jsem si zvykla, ze Vanoce na me blikaji pomalu uz od zari - vanocni vyzdoba, koledy, vanocni sortiment v supermarketech, potom zima, snih, trhy.. Tady teplo, slunicko, koledy jsem tady snad ani neslysela, s vanocni vyzdobou to tady moc neprehani. Na jednu stranu je to urcite lepsi, nic se nema prehanet, ale uz se tesim domu, tam to proste ma uplne jinou atmosferu.

Od rodiny a z internetu jsem vyzvedela nejake tradicni vanocni zvyky, pokrmy, napoje, abyste si mohli udelat predstavu, jak Vanoce probihaji ve Spanelsku, a to konkretne v Katalansku. Nektere zvyky jsou stejne pro cele Spanelsko, ale kazdy kraj ma sve specificke obyceje.

Darky spanelskym detem nosi Tri kralove v noci z 5. na 6. ledna. V Katalansku dostavaji deti jeste darky od Tia - El Tió, Caga Tio nebo Tronco de Navidad - Vanocni poleno - je poleno, ktery ma nakresleny oblicej, ma nohy a zadni cast ma zakrytou ubrusem. Kazdy den se Tiovi nosi obcerstveni a 24. prosince po veceri se za Tiem prijde, boucha se do neho, zpiva se pisnicka, odkryje se ubrus a pod nim jsou darky, kterem jim Tio vykakal. A to myslim vazne, dokonce jsem se nekde docetla, ze jako posledni z nej musi vypadnout cesnek nebo slanecek, aby bylo poznat, ze se uz Caga Tio vyprazdnil. Tady je odkaz na clanek, kde mate i obrazek Tia. http://www.sineljefe.com/a-los-ninos-catalanes-no-les-traen-los-regalos-se-los-cagan/

Kdyz uz jsme u tohoto tematu, musim se zminit o figurkach, kterym se rika Caganer. Je to figurka cloveka, ktery sedi v podprepu, ma stahnute kalhoty a pod nim je jeho vykonana potreba. Ja jsem to poprve videla v poradu pro male deti a trochu jsem nechapala. Na teto adrese si muzete nejake kadici figurky objednat:)http://www.caganer.com/index.php?language=en. Maji tu hrace Barcelony, Smoulinku nebo dokonce celou britskou kralovskou rodinu. Ted je to navic velmi aktualni, protoze je to podle Katalancu velmi skvely darek k Vanocum!! A navic se snad dokonce dava i do betlemu. Tato katalanska tradice pochází z 18. století a symbolizuje nezbytnost zurodnovani pudy, aby příští rok dávala sklizeň.

Krome Tri kralu a polene, se tu take prosazuje Papa Noel. Mam v tom trochu zmatek, ale podle me je Papa Noel spanelsky nazev pro Santa Clause. Kdyz v tom mam zmatek ja, co potom chudaci deti..

A co se tu na Vanoce ji? Ze sladkeho urcite musim zminit Turrón (katalansky torró) - je to hodne podobne tureckemu medu. Pripavuje se z medu, cukru, vajecneho bilku a sekanych orisku nebo prazenych mandli apod. Dale marcipan (mazapan) nebo mantecado a polvorones (cukrovi). Typickym alkholickym katalanskym napojem je CAVA - sumive vino. Pry je stejne dobre jako prave francouzske sampanske.

Vecer 24. prosince se nazyva Nochebuena a sejde se u ni cela rodina - tim myslim opravdu cela rodina - napr. v me rodine bude na veceri asi 20 lidi. K veceri se casto podava jehneci, krocan, selatko a take ruzne druhy morskych potvor. Hodne oblibene tu jsou krevety. Po veceri se chodi na pulnocni msi (Misa de Gallo). Na svateho Stepana nesmi na stole chybet zde velmi oblibene canelony.

Spanele jsou vesmes veseli lide a s humorem berou i oslavu svatku. Dne 28. prosince je Svatek mladatek a ten probiha podobne jako u nas 1. dubna na Aprila. Lide si mezi sebou delaji ruzne naschvaly a vtipky.

Na Silvestra se s odbytim pulnoci ji 12 kulicek hroznoveho vina. Pri kazdem uderu se sni jedna.

U nas mame vanocni stromecek (umely) uz od 4. prosince, ale krasne ozdobeny vydrzel mozna tak jeden den, nyni je ozdobami ovesena pouze horni cast stromku, na kterou detske ruce nedosahnou :)

Jelikoz jedu domu 20. prosince a vracim se 3. ledna, nebudu moct referovat o mistnich zvycich z vlastni zkusenosti. Ale na Tri krale to stiham, tak kdyz si necham v noci z 5. na 6. ledna pred dvermi botu, tak mi snad neco nadeli :)

Priste uz to snad bude pekne hezky cesky s carkami a hacky. Jdu se pomalu balit domu, tak navidenou, uz se tesim jak mala:) Ale predtim se jdu kouknout na festival piva. At se zas dostanu do formy:DD

Dneska bych rada vice napsala neco o Spanelech, jaci jsou nebo aspon, jak se jevi me. Uz mi asi na dobro klekl adapter od notebooku, tak pisu bez carek a hacku ze spanelskeho notase. Dekuji za pochopeni..

Spanelsti muzi radi davaji hlasite najevo, ze se jim zena libi. Proto neni nic divneho, kryz vam chlapek na ulici rekne Hola bonbon (neznamena to doslova ahoj bonbone ale ahoj fesando) nebo Que guapa! (Jsi pekna), pokrikuji na vas z aut, troubi na vas apod. Je to tady naprosto normalni. Kdybych byla krasna dlouhonoha blondyna, tak si to uziju jeste vice, ale i tak to obcas potesi Ale ze by se mi zdejsi chlapci a muzi vylozene libili, to zatim rict nemuzu, ale tak uvidime casem. A hlavne jsem sem neprijela lovit chlapy, ale hlidat deti, coz vas od loveni vzhledem k moznym nasledkum trochu odradi!!

Spanele jsou vseobecne velmi mili a pratelsti. Kdyz jsem neco zarizovala v jazykove skole, v knihovne, v cestovce nebo pri nakupu v obchodech, vsude jsem se setkala pouze s prijemnymi, vstricnymi a usmevavymi lidmi. Tady vas i neznama starsi pani pozdravi Hola guapa! Ale je pravda, ze prece jen jsem tak trochu studenej cumak ze stredni Evropy. Oni tady maji ve zvyku se pri setkani nebo i pri louceni libat 2x na tvar. U lidi, ktere uz trochu znam, to zkousnu, ale tady je to normalni i pri seznameni, coz uz mi uplne prijemne neni. Ale tak do leta treba pookreju, zvyknu si na to a budu vas vsechny olibavat na potkani :D

Spanele jsou ze vseho nadseni, neustale vykrikuji: Que bonito! Que bueno! Que guapo! Que chulo! (pripadne chuli), Que "maku" (to je pekne, dobre, krasne apod.) Ja bych se asi mela vice snazit a byt vice nadsena, ale vyjadrovani emoci je snad v cizim jazyce nejhorsi. Je to takove neprirozene a z mych ust mi to prijde trochu jako parodie..

Spanele velmi radi navstevuji bary a kavarny. U nas se zavirame do hospod, oni nejcasteji obsazuji predzahradky, ktere nesmi chybet skoro u zadneho podniku. Odpovida to pocasi i jejich povaze. Venku mohou sedet skoro po cely rok a take lepe mohou potkat dalsi sve zname, kteri pujdou okolo. Dopoledne jsou skoro vsechny kavarny plne, po obede si jdou vsichni odpocinout domu a po pate je opet ve meste velmi rusno. Kdy pracuji, to nevim, nyni je ve Spanelsku asi 20% nezamestnanost, tak proc se stresovat, ze?

Pokud jste koukali na fotky na FB, nahodou se mi podarilo zachytit par snimku ze staveni lidskych vezi, tzv. "castells" - doslova hradu. Moc se mi to libilo, videt to nazivo je skvely zazitek. Hlavni svatek tohoto staveni je ve Vilanove i la Geltru v dubnu, ale mensi akce se zrejme konaji po cely rok. Patri to k typickym katalanskym tradicim, tato se drzi asi 200 let.

Kdyz uz jsme u tech zvyku a spanelskych podivnosti, nejenze prostradam ve spanelskych domacnostech rychlovarnou konvici, ale take osobni vahu. Tady se totiz lide chodi vazit do lekarny. Hned jsem si predstavila Bridget Jones, ktera by 3x denne behala s blockem a propiskou a vazila se v lekarne..

Dalsim typem pro kucharky a kuchare jsou canelony - canelones - dalsi typicke katalanske jidlo - zapekane testoviny podobne lasagnim - zde je plni tunakem.

Priste bude asi nejaky vanocni special. Zatim tady predvanocni atmosferu postradam. Ve meste je sice vanocni vyzdoba, ale takova velmi decentni, zadny stromecek, zadny betlem, zadne koledy, samozrejme zadny snih, pocasi na tricko, kdyz sviti slunko. Ale tak to si uziju doma!

Mám za sebou další výlet! Kam totiž přijedu já, mají namířeno i čeští horolezci. Teď se navíc jednalo o mého bratra, takže jsem byla o to více ráda! Opět mě čekala zábavná cesta vlakem. Asi po hodině začali něco hlásit, ale přes šumění jsem slyšela pouze Lleida ("Jejda" - město, kde mě měli kluci vyzvednout) a mikrobus. Paní, co seděla za mnou, se mě ihned zeptala, co hlásili. Já jí na to odpověděla svou oblíbenou větou: "No sé, no hablo mucho espanol." (Nevím, neumím moc dobře španělsky.) Ale tušila jsem, že asi pojedeme zbytek cesty autobusem. Šumění však zaskočilo i zbytek španělského osazenstva, půlka na příští zastávce vystoupila a půlka po sobě nechápavě koukala. Nakonec jsem šla za davem a odpovídala jsem na otázky ostatních, že tenhle autobus asi do té Lleidy jede. Nakonec jsme tam dojela sice s mírným zpožděním, ale dojela. S klukama jsme jeli do horolezecké oblasti s názvem Margalef. V místní vesnici jsme hned odpoledne našli bar, což pro mě znamenalo začátek brzkého ukončení prvního dne. Jsem totiž zapomněla na to, že tady jsem za měsíc a půl moc alkoholických nápojů nevypila a tudíž jsem vyšla z tréninku… Odpoledne pivo a večer červené víno nebyla nejlepší volba… Druhý den jsem byla opatrnější a večírek si užila lépe. Hlavně jsem si zabékala u kytary a natrénovala nové písničky pro zpívání miminku. To je totiž první člověk (-íček), kterému se líbí můj zpěv!

Sice jsem klukům nakoupila víno a zjistila, kde ve vesnici prodávají chléb, ale i tak má znalost španělského jazyka vyvolala u některých z nich pochybnosti. Není zřejmě na tak vysoké úrovni, když neznám základní slovíčka jako je čáp nebo mák. Kdyby se ale zeptali, jak se řekne plínka, bryndák nebo lahev s mlékem, tak nemám problém! Jinak moje česká slovní zásoba byla opět obohacena, a to o kapodastr a o to druhé slovo, které jsem už zapomněla (trasírka nebo něco podobného…).

Když jsme u těch jazyků, "moje" rodina se často ptá, co se jak řekne v češtině. Naposledy chtěli říct česky Buenas noches - Dobrou noc…"Debrou noč" Když to ale Zule chtěla znovu použít asi tak za hodinu odvážně bez opětovného dotazu, řekla: "Dubrovnik" :D Zulemě se čeština hrozně líbí, prý je taková energická, hlavně se jí líbí Ř!

Taky jsem po měsíci a půl jedla český chléb - sice trochu postarší, ale chutnal. Tady mají většinou jen bagety nebo bílý krájený chléb. A hermelín jsem si dala!! Tady jsem na něho zatím nenarazila. Ale jinak sýry tady mají výborný. Moje rodina na jídle nešetří, což je mi sympatické. Hodně si potrpí na saláty, dělají je skoro ke každému jídlu - jsou schopni zkombinovat hlávkový salát s hrozinkami, sýrem, olivami, ořechy, cibulí osmaženou na medu apod..(jednou tam snad byla i marmeláda!), ale je to strašně dobré. Hodně vaří těstoviny, rýži, sépii (Když jsem to viděla připravovat, neměla jsem k tomu moc velkou důvěru, ale výsledek mě překvapil - výborná!! Doporučuju!) a hlavně hamburgery - ale ne mekáčový, ale pěkně doma dělaný - mňamka!!

Ve španělských domácnostech trochu postrádám rychlovarnou konvici, ještě jsem ji tu nepotkala. Ale musím se přiznat, že uvařit si vodu v pěkné konvičce na sporáku má taky něco do sebe, celkem se mi to zalíbilo. Vtipným španělským zvykem je vše stříhat nůžkami - např. pizzu, chleba, šunku apod. :D To mi potvrdí i mallorská au-pair Míša. Pizzu jsem si ale nakonec ustřihla také, protože těsto bylo tenké a tvrdší a nožem to moc nešlo! (Ale jen jsem si ustříhla jeden větší kus, Zule si to stříhá na malé kousky ještě na talíři!)

Minulý víkend byl aktuální Halloween, tady sice mají 1. 11. oficiální svátek podobný českým dušičkám - Svátek všech svatých, ale poslední léta se tady jako skoro všude prosazují dýně, strašidla apod. V tuto dobu se v Katalánsku pečou panellets. Je to cukroví ze sladkých brambor, mandlí, cukru a vajec. Potom se můžou ještě zdobit čokoládou, oříšky apod. Tady je i nějaký recept, kdybyste chtěli vyzkoušetJ http://allrecipes.com/Recipe/panellets---catalan-potato-cookies/detail.aspx

Pokud se zrovna chystáte ke spánku, přeji Vám dubrovnik!